naivita autora

ach jo, co jste to studoval? Většinu odborných informací nevygooglíte a bez perfektní znalosti daného oboru ani nepochopíte. Základní a střední školství v Americe je dost ubohé. Teprve až některé známé vysoké školy mají vynikající úroveň.

Neobhajuji zbytečné biflování (z neznámého důvodu to ale studentům vyhovuje, asi jsou líni myslet), ale bez značného množství vědomostí, které máte okamžitě přístupné v hlavě, komplikované problémy nepochopíte. Upravím váš příklad s počítačem, rychlý procesor potřebuje velkou a rychlou cache paměť.

je to trochu jinak

Jsem zastáncem volné diskuze při učení a to v oblastech např.literatury, kde je podle mne důležité najít smysl toho, co autor chtěl svým dílem říci.Jednoznačně u lékařů si dovolím říci, že je to biflování nutné, protože lidské tělo je stále stejné, ale na druhou stranu, léčebné metody se musí doučovat celý život.U technických oborů je třeba mít určité znalosti, ale vzhledem k postupu technologií je otázka samovzdělávání taktéž důležitá.Nechápu například proč vznikají různé VŠ a to např.DAMU, JAMU, když ti herci se nenaučí (někteří) hrát celý život a hlavně že mají VŠ.Na co jsou potom konzervatoře, když se tam učí stejný obor a nezaznamenal jsem nějaký rozdíl mezi hercem s konzervatoří a AMU, ba naopak někteří samoukové hrají lépe a mají lepší výsledky, než ti studovaní.

:-)

Problém vzdělávání je v tom, že se učí znalosti, místo toho, aby se učili dovednosti.

Jediné dovednosti, které se děti ve škole učí je čtení psaní a počítání a trochu zpívání, malování a při tělcoviku možná nějaké pohybové dovednosti. Všechyn chemie, fyziky, dějepisy a občanky jsou o vědomostech.

 Jenže vědomosti jsou sami o sobě k ničemu, musíte mít schopnost ty vědomosti k něčemu užitečnému použít.

Re: :-)

Velmi dobře napsáno. S vasim dovolenim tech par radku budu sirit dale.

á další moudrý článek od....

neomylně pravicového vševidce rektoryse. no není to nic nového. jestli chcete ten samý model co mají v USA o zodpovědnosti sama za sebe,tak si ještě počkáte. včetně vzdělávacího systému.ale k tomu všemu musejí mít lidé určité podmínky.

ceska gramatika

Ac zastance nutnosti vseobecneho prehledu (tzn. ne data s presnosti na den narozeni antisemity K 4. nebo spaleni revizionisiticke husy, ale znalosti kontinuity vyvoje dejin tzn. K4. - hus, husitske boje s zikmundem, synem K4. a prislusnych veci okolo, jako architektura atd.) jsem nikdy nepochopil vyznam vetnych rozboru a vyjmenovanych slov. Pritom jsem diky sve sectelosti psal odjakziva bez velkych hrubek, samozrejme sem tam carka ve vete, to ovsem, ale i/y s/z bez problemu a to jsem se nikdy nic gramatickeho nesprtal.

A tem, co znaji presne datum pripaleni housera jde kolikrat nabulikovat, ze ty svatky Cyrila a husy po sobe, se tykaji jedne udalosti, tzn. prichodu a obratem odsouzeni a upaleni

Re: ceska gramatika

Pokud jsi sečtělý, tak ti samozřejmě větný rozbor nemohl dělat problémy. Zkus si tedy zjistit, jak je na tom s chápáním psaného textu současná generace školáků...

derivaci ti odvodim velice snadno

staci chapat tento obrazek

http://rqgravity.net/images/operators/Operators2-4N.gif

tj. derivace je (f(x+dx)-f(x))/dx

z tohoto principu lze odvodit derivaci jakekoliv funkce. V praxi je samozrejme rychlejsi se derivace zakladnich funkci naucit zpameti, aby je clovek nemusel pokazde slozite odvozovat, ze. A s integralem je to podobne snadne.

Re: derivaci ti odvodim velice snadno

to bylo pro Paeris Keran, ci jak se jmenuje

jako priklad nutnosti biflovani lze uvest medicinu

medik se proste musi spoustu veci nabiflovat - tj. jmena vsech kosti, svalu, normalni hodnoty laboratornich vysledku, spousty nemoci a lecebnych postupu u tech nemoci, spousty leku a jejich nezadoucich ucinku atd. Je toho fakt hodne. Jednou jsme to pocitali, medik se musi behem studia nabiflovat ca 40 000 stran informacne velmi husteho textu, navic k tomu je treba chapat souvislosti. Nebo si snad dovedete predstavit lekare, ktery kazdou nemoc hleda v prirucce?

Proste biflovani je potreba. A to i v matematice ci v kteremkoliv jinem predmetu. Krom biflovani je vsak treba chapat souvislosti. A prave chapani souvislosti umoznuje inteligence.

Re: jako priklad nutnosti biflovani lze uvest medicinu

Jenže zrovna medicína potřebuje diskuzi jak sviňa. Už x let se učí stejné postupy a většina profesorů o něčem novém vůbec nechce slyšet. Důkazem toho je léčba zhoubných rakovinových nádorů formou podvázání nádoru. Většina chirurgů to ani nechce zkoušet nemaj o to zájem maj naučeno, že vezmou skalpel a říznou.

školství je podobné zdravotnictví

V tom, že má socialistické principy. Ve zdravotnictví je zaměstnáno mnoho žen stejně jako ve školství. Ve školství je to na 90% ke škodě, ve zdravotnictví daleko méně. Vadí mi osnovy. Dítě by mělo mít všeobecný přehled a to hodnotit daleko víc než že ví, že se Karel 4 narodil 14.5. 1316 a zemřel 29.11.1378. Mělo by být schopné logického uvažování a z pohledu logiky řešit matematické úlohy. Mělo by být schopno si vzorce odvozovat a ne je mít otrocky našprtané.

Re: školství je podobné zdravotnictví

odvoďte mi definici derivace, prosím... nebo definici integrálu...

To je prostě vzorec který použijete. Celá matematika je věcí definice, To není přírodní věda, matematika je pouhý nástroj pro popis. Celý je umělý

Jako obvykle -

diskuse mnohem přínosnější než celý článek. A kam by autor řadil cizí jazyky? V těch "skvělý americký příklad" opravdu nevyniká. A přitom bez jazyka se dneska nedostanete dál než za humna. Naučit se pořádně jazyk není snadné, pokud nechcete mluvit jako Křovák (omlouvám se jim). Zastávám názor, že přemýšlející děti se naučí pro život v jakémkoli školském systému. Jenže do toho přemýšliva si je musíme vychovat doma. Kdo z rodičů to dneska dělá?

Re: Jako obvykle -

Toto je příspěvek, na který bych rád argumentoval.

1) Cizí jazyky: téměř všechny národy se učí cizí jazyk angličtinu, protože byl jaksi taksi zvolen za nejjednodušší k použití globálně a protože tímto jazykem mluvil tehdá ekonomicky nejsilnější národ na světě, tedy Američané. Oni prostě a jednoduše nemají stejnou potřebu jako my, protože jejich rodný jazyk už je angličtina. Amík ikdyž pracuje kdekoliv ve světě, tak pořád mluví se všemi anglicky a automaticky se očekává, že se ostatní přizpůsobí. Neřeším, zdali je to správné či nikoliv, jde o to, že toto je fakt.

2) Výchova doma by podle mě nebyla zrovna ideálním řešením, protože by se dítě nenaučilo základy socializace s ostatními dětmi. To by byl velký handicap do budoucna. Já bych to prostě řešil kompletní rekonstrukcí (nikoliv pouze reformou) školství a pozval si odborníky z Finska, Austrálie, Kanady a Ameriky, abychom měli názory ze všech rozvinutých školských systémů a na základě jejich rad bych postupoval.

Axiomy je potřeba se nabiflovat, musí být na čem stavět!

Díky internetu je, alespoň u nás, přístup k informacím dobrý. Ale kdo nemá základní znalosti, tomu je vlastnictví PC a připojení k internetu na nic.

Základní škola musí poskytnou každému možnost nabiflovat se potřebné penzum základních znalostí tak, aby je následně bylo možné doplňovat a rozvíjet buď dalším studiem nebo jen pomocí vlastní dávky selského rozumu.

To, že se na základních školách děti velmi často musí našprtat pro život nepotřebné podrobnosti jen proto, aby je bylo z čeho zkoušet, je chyba nejen systému našeho školství, ale často i pro tento stupeň školy nevhodného pedagoga, příliš vědecky zaujatého svým oborem. Absolventi základní školy, podle mého názoru, by si například měli vystačit ve všech vyučovaných předmětech, vyjma cizích jazyků, pouze s českým názvoslovím; čeština je jazyk bohatý i bez některých komiclých obrozeneckých výrazů, jen je používat. Pro běžný život to stačí. I to, kolik má moucha nožiček a jiné detaily, se dá najít na netu, víme-li, co je moucha.