Sociální stát je experiment pro dvě generace

Naprosto skvělý rozhovor s Pavlem Kohoutem, členem NERVu, přinesl týdeník Profit. Dovolím si jen několik citací...

investujeme.cz

"Současná ekonomika, která je postavena na neskonale nabubřelém sociálním státě, je z přirozenosti nestabilní a jednou se musí zhroutit", varuje Kohout. Sociální stát v současné bizarní podobě, která spotřebuje zhruba polovinu hrubého domácího produktu, není podle něj dlouhodobě udržitelný.

1) Jaké jsou tedy symptomy toho, že země už je na šikmé ploše vedoucí k bankrotu?

Symptomy tady už byly vidět v roce 2006-2008, v době, kdy ještě o žádné celosvětové krizi nikdo neslyšel. Roky 2006 a 2007 byly přelomové, protože v té době byla šance dát veřejné finance do jakési rozumné podoby. Ovšem tehdejší politická reprezentace to odmítla ve prospěch voličských hlasů a od té doby to klouže po šikmé ploše. Připomínám, že roky 2005-2007 a částečně i rok 2008 byly roky rychlého hospodářského růstu, kdy měl být rozpočet přebytkový. Pro to, že nebyl, neexistuje omluva.

2) Je situace Česka v něčem odlišná od situace Lotyšska nebo Maďarska?

U nás máme štěstí, že máme kvalitní měnu a dobrou měnovou politiku centrální banky. To Maďarsko ani pobaltské státy neměly.

3) Ekonomové z Harvardu říkají, že jedinou cestou z krize je snižování mandatorních výdajů, nikoliv zvyšování daní. Ale pokud ve volbách zvítězí levice, půjde spíš cestou zvyšování daní. Kam to podle vás může vést?

Mezi země, které mají vysoce progresivní daně z příjmu, patří třeba Řecko s dluhem přes sto procent DPH. Nevím, co by se dalo uvést jako víc odstrašující příklad.

4) Ale sociální demokraté poukazují na skandinávské země, kde jsou vysoké daně i poměrně stabilní ekonomika. Nemůže to být pro nás vzor?

Já bych se především zastánců švédského modelu chtěl zeptat, kolik u nich v domě bydlí Švédů. Švédský model je v české společnosti nereprodukovatelný vzhledek k nedostatků Švédů. To je vysoce specifický model vázaný na mentalitu tohoto národa a je kamkoliv naprosto nepřenosný.

5) Proč?

Protože Švédové jsou už po několik století vychováváni v podmínkách určité společenské kultury, která tvrdí, že není správné podplácet, krást, okrádat stát. Oni tam nikdy neměli takové přísloví, že kdo neokrádá stát, okrádá rodinu. To jsou tak zásadní rozdíly, že tento model je u nás naprosto nepoužitelný. Jen se podívejte, jak to u nás vypadá s veřejnými zakázkami. Kdyby se něco takového stalo ve Švédsku, tak by to vyvolalo úplnou revoluci. V 90.letech tam poslankyně Mona Sahlinová použila parlamentní kreditní kartu na nákup osobních předmětů. Bylo to nějaké občerstvení a tuším dětské pleny. Šlo o zanedbatelnou částku. Dodneška z toho má problémy. Kdybychom to aplikovali na kohokoli z našich špičkových politiků, tak by museli okamžitě opustit kariéru, protože ti se dopouštějí faulů na veřejných financích v řádech od šest nul, možná o devět nul vyšších.

5) Co by se teď mělo udělat, abycho se nedostali do situace jako Maďarsko, Lotyšsko nebo Řecko?

Všichni v posledním roce mluví o finanční krizi. Ale to je jen druhotný problém. To je něco podobného, jako když máte postavený dům na písčitém podloží. Je špatně založený, takže jednou se určitě skácí. Ale když přijde nějaký drobný otřes, skácí se o něco dřív. Problém nebyl v tom, že přišlo zemětřesení, protože kdyby byl postaven dobře, tak by vydržel. Současná ekonomika, která je postavena na neskonale nabubřelém sociálním státě, je z přirozenosti nestabilní a jednou se musí zhroutit.

6) Jaké to může mít důsledky?

Když zbankrotuje nějaký stát, jako je například Lotyšsko ve vazbě na euro nebo Řecko díky svým velkým veřejným výdajům, bude to zřejmě Německo, které vše nakonec zaplatí. Ale co se stane, až za nějakých deset dvacet let přijde na řadu Německo? Kdo ho bude zachraňovat? Nikdo na to nebude mít finanční sílu. Z toho vyplývá, že sociální stát v současné bizarní podobě, která spotřebuje zhruba polovinu hrubého domácího produktu, není podle něj dlouhodobě udržitelný. Byl to v podstatě ekonomický experiment jehož doba trvání nepřekročí dvě generace - jedna generace vyčerpala výhody a druhá generace to zaplatí.

7) Měly by být regulovány odměny bankéřů? Podle některých byla vysoká motivace bankéřů jednou z příčin finanční krize.

To si nemyslím. Hlavní důvod, proč vznikla současná finanční krize, byl stejný jako při vzniku finanční krize 30.let nebo při krizi v roce 1873. Důvodem je ten, že bylo v oběhu příliš mnoho peněz, že centrální banky uvolnily velké množství virtuálních peněz. Když má banka víc peněz, půjčuje víc úvěrů, ovšem čím více úvěrů, tím více špatných úvěrů. Je to jednoduché, protože v ekonomice existuje určité množství dobrých projektů, které si zaslouží být úvěrovány, ale když je příliš velký objem peněz, tak se dostane i na projekty, které by za žádných okolností neměly být úvěrovány. Úvěrová expanze vede k tomu, že jednou se mezi úvěry objeví příliš velké procento těch špatných a pak nastane bankovní krize. Jestli jsou odměny bankéřů vysoké neb nízké, to je prakticky šumafuk.

8) Dá se říci, že pro nás bylo lepší, že jsme v době krize neměli euro?

Určitě, tím jsme se zachránilipřed finanční krizí, před kontaminací bank toxickými aktivy, zachránili jsme se před ještě větší úvěrovou bublinou, než jsme měli. Koruna tady fungovala jako brzdicí mechanismus, i když se to zpočátku mnoha lidem nelíbilo. Například Island také měl svou národní měnu a také dopadl špatně. Jde o to, mít adekvátní měnovou politiku. Jestli to zahrnuje euro nebo ne, to už je individuální.

Celý rozhovor naleznete v Profitu číslo 2, viz. www.profit.cz.

==============================

Budu vždy nechávat povolenou diskuzi pro slušné vyjádření rozumných názorů, protože věřím, že je to tak správné. Zároveň ale chci říct, že na komentáře reagovat nikdy nebudu.